Gejzíry patří k nejpůsobivějším projevům vulkanické činnosti na Zemi. Vyžadují totiž velmi specifickou kombinaci geologických podmínek, která na území České republiky prostě neexistuje. Aby mohl gejzír vzniknout, musí se sejít horký magmatický zdroj v relativně malé hloubce, dostatečně vydatný přísun podzemní vody a především zvláštní struktura kanálů, které vodu vedou vzhůru. Tato struktura musí být natolik úzká a členitá, aby se v ní voda stačila přehřát a tlak páry ji pak vystřelil v pravidelných intervalech nad povrch. V Česku sice máme řadu minerálních pramenů a dokonce i vývěvy teplé vody, chybí nám ale aktivní vulkanismus v potřebné hloubce i geotermální gradient, který by vodu ohřál na bod varu.

Naše nejteplejší podzemní vody dosahují teplot kolem 70 stupňů Celsia, což je na vznik gejzíru málo. Poslední vulkanická činnost na našem území skončila před několika miliony let a zůstaly po ní jen relikty, jako je Komorní hůrka nebo Železná hůrka. Ty sice dokazují, že tu kdysi magma byla, jenže dnes je příliš hluboko a příliš vychladlá. Pokud vás zajímá, jak přesně gejzíry fungují a jaké podmínky k tomu potřebují, na extra-zpravy.cz najdete podrobný článek o principech jejich vzniku, včetně praktických zajímavostí ze světa. Dozvíte se tam mimo jiné, proč se některé gejzíry chovají nepravidelně a jiné stříkají s hodinářskou přesností.

Když tedy za gejzíry vyrazit do zahraničí, nabízí se hned několik osvědčených destinací. Nejznámější je bezesporu Yellowstone v americkém Wyomingu, kde se nachází více než polovina všech světových gejzírů. Najdete tam Old Faithful, který stříká každých zhruba 90 minut, i mnoho menších, ale o to barevnějších vývěvů. Další klasikou je Island, konkrétně oblast Geysir a Haukadalur, kde leží jeden z nejstarších známých gejzírů vůbec. Nesmíme zapomenout ani na Nový Zéland, kde se v geotermální oblasti Wai-O-Tapu nachází gejzír Lady Knox, který je uměle stimulovaný, ale i tak působivý. Pro náročnější cestovatele je tu Kamčatka s gejzírovým údolím, které je však kvůli odlehlosti a ochraně přírody hůře dostupné.

Pokud plánujete cestu za gejzíry, počítejte s tím, že většina lokalit leží v národních parcích s přísnými pravidly. V Yellowstonu se nesmíte odchýlit z vyznačených cest, na Islandu zase dávejte pozor na horké bahno a páru. Gejzíry jsou sice krásné, ale také nebezpečné, protože voda v nich může mít přes 100 stupňů Celsia i více. Pro běžného českého turistu je nejschůdnější variantou Island, a to díky přímému leteckému spojení a relativně krátké době letu. Ať už vyrazíte kamkoli, nezapomeňte, že gejzíry nejsou jen turistická atrakce, ale především okno do nitra naší planety.