Pražská asanace na přelomu 19. a 20. století nebyla jen stavební operací. Byla to promyšlená likvidace celých čtvrtí, kterou prosadila městská rada v čele s primátorem Janem Podlipným. Důvodů se uvádělo několik: boj proti šíření tuberkulózy a tyfu, nedostatečné kanalizace, ale také potřeba reprezentativního centra. Pod záminkou hygieny zmizely tisíce domů, v nichž žili dělníci, řemeslníci i chudina. Asanace se dotkla Josefova, Starého Města i Podskalí. Celkem padlo kolem 600 budov a vysídleno bylo přes 20 tisíc lidí, kteří se museli přesunout do okrajových čtvrtí.

Největší zásah postihl Josefov, bývalé židovské ghetto. Zůstalo jen šest synagog a Starý židovský hřbitov, vše ostatní bylo srovnáno se zemí. Nové ulice jako Pařížská třída vznikly v jiném měřítku i stylu. Stejný osud potkal Podskalí, rybářskou osadu na břehu Vltavy, kde stály dřevěné domky a vazební přístavy. Jejich místo zaujaly nábřežní zdi a novorenesanční budovy. Mnohé z těch úzkých uliček, které asanaci přežily, dnes najdete jen ve vzpomínkách pamětníků nebo na starých fotografiích. Kdo chce pochopit, jak se Praha v tomto období proměnila, může si projít praktického průvodce po praha23.cz, který mapuje proměny Nového Města a Karlova.

Co tedy z předměstských uliček zůstalo? Především fragmenty. V Josefově se dochovala ulice Široká, která kdysi bývala hlavní tepnou ghetta. Její šířka i dnešní podoba ale neodpovídají původnímu stavu, protože část byla zbořena. Na Malé Straně přežily některé dvorky a průchody, které unikly demolici jen díky tomu, že nebyly na hlavních trasách. V Podskalí zůstaly jen názvy ulic a několik nárožních domů, které asanaci unikly. Dnes je najdeme roztroušené mezi novostavbami a často si jich ani nevšimneme. Asanace tak nevytvořila jen nové bulváry, ale také hluboký zlom v paměti města.

Zbylé uličky a dvorky dnes slouží jako připomínka toho, co Praha ztratila. Některé jsou zapsány v památkových katalozích, jiné mizí při dalších rekonstrukcích. Procházka po Praze se tak může stát čtením vrstev, v nichž se mísí původní středověká zástavba s velkorysou asanační přestavbou. Kdo hledá autentické předměstské uličky, musí zajít mimo hlavní turistické trasy. Právě tam, ve vnitroblocích a na okrajích čtvrtí, přežívá kus staré Prahy, který velká asanace minula.