Halové jevy vznikají, když světlo prochází ledovými krystalky v cirrovitých oblacích ve výškách kolem šesti až deseti kilometrů. Tyto krystalky mají nejčastěji tvar šestibokých hranolů nebo destiček a podle toho, pod jakým úhlem na ně paprsky dopadají, je lámou nebo odrážejí. Nejčastěji se setkáme s dvaceti dvou stupňovým halem, tedy prstencem kolem Slunce nebo Měsíce, jehož vnitřní okraj bývá ostrý a načervenalý, zatímco vnější přechází do bělavé barvy. Vzácnější je halové jevy s úhlem čtyřicet šest stupňů, které už vyžadují specifické uspořádání krystalů. Zajímavé je, že podobný princip lomu světla stojí i za duhou, kterou podrobně popisuje článek o tom, jak vzniká duha, jen s tím rozdílem, že duha vzniká na vodních kapkách, kdežto halové jevy na ledu.

Gloriola patří mezi nejpůsobivější jevy, které můžeme pozorovat z letadla nebo z horského hřebene. Vypadá jako barevné kruhy kolem stínu vlastní hlavy vrženého na oblak nebo mlhu pod námi. Barevné pořadí je opačné než u duhy – červená je na vnějším okraji a modrá uvnitř. Vzniká zpětným rozptylem světla na drobných kapičkách, které se chovají jako miniaturní sférické rezonátory. Čím menší kapky, tím výraznější barvy a tím větší počet soustředných kruhů. Gloriola se objevuje i v mlze na horách, kde ji lidé dříve považovali za nadpřirozený úkaz.

Zrcadlení světla na obloze má několik podob, které si často pleteme s halovými jevy. Patří sem například falešná slunce neboli sluneční psi, což jsou jasné skvrny po obou stranách Slunce ve stejné výšce. Vznikají lomem a odrazem světla na vertikálně orientovaných ledových krystalech, které se v oblacích uspořádají působením elektrického pole. Dále se můžeme setkat se slunečním sloupem, svislým pruhem světla táhnoucím se nad nebo pod Sluncem. Ten je čistě odrazovým jevem na vodorovných plochách krystalů. Všechny tyto úkazy mají jedno společné – jsou závislé na poloze Slunce, typu krystalů a úhlu pohledu pozorovatele, takže je nikdy neuvidíme na stejném místě dvakrát stejně.

Sledovat oblohu se vyplatí i bez drahé techniky. Stačí vědět, kam se dívat, a mít trochu trpělivosti. Halové jevy se nejčastěji objevují před příchodem teplé fronty, kdy se ve vysokých hladinách začíná tvořit cirrovitá oblačnost. Gloriola se zase nejlépe pozoruje brzy ráno nebo večer, kdy je Slunce nízko a stín pozorovatele dopadá na mlhu. Zrcadlení světla v podobě slunečních psů bývá vidět během chladných dnů, kdy jsou ve vzduchu ledové krystalky i v nižších vrstvách atmosféry. Kdo se naučí tyto úkazy rozeznávat, získá zdarma malou přehlídku fyziky přímo nad hlavou.